

this page is not organized,
neither am I – it works anyway.





– ČEKÁNÍ
– rozlišování pravé a levé
– VYBRAT JEN JEDNU FOTKU
– small talk
– perfection
– rána
– odpovídání hned
– PAMATOVÁNÍ JMEN
– kritika


– DAD JOKES
– ztrácení věcí
– reading the room
– zapomínání
– PRÁCE POD TLAKEM
– bytí všude a nikde zároveň
– umělecký chaos
– MULTITASKING
– pamatování si random věcí, který nikdy na nic nebudu potřebovat
– VIDĚNÍ VĚCÍ, CO OSTATNÍ NEVIDÍ








here's my story
for the history books
JAK JSEM SE VLASTNĚ K TOMU FOCENÍ DOSTALA?
tohle je snad nejčastější otázka, kterou dostávám.
ráda bych měla nějakej supr příběh jako všichni, jako že jsem začala fotit na dědův foťák, anebo že byl táta taky fotograf. ale já si vlastně moje začátky zas tak moc nepamatuju. ještě mi není ani 30 a už mám sklerózu, haha.
...ale začala jsem na dovči s kámoškou, kde jsme si chtěly udělat cool fotky na facebook (jo, je to tak dávno, že byl ještě facebook *cool*) a mě to focení prostě nějak chytlo. takže jsem si pak cvakala takový ty kytičky a včeličky a cokoli na režim makro a připadala si jako světovej fotograf, haha.
...no a pak už to šlo ráz na ráz, stránka photography (protože ta prostě nesmí chybět), spousta práce na sobě, koupení zrcadlovky a od maturity už je moje ofiko práce "shooting people" (ta legální varianta, samozřejmě... *mrk mrk*).











